Vína z ostrova Pag - Denis Rako

Tradiční a domácí produkty


Vinotéka a stáčírna vín u města Pag

  • Vína stáčená na ostrově Pag.
  • Originální bílé víno Gegić původem z ostrova Pag. 
  • Možnost výběru a nákupu ze široké nabídky vín, místních produktů a sýrů.
Otevřeno denně od 9:00 do 20:00 hod.

Červená vína

  • Cabernet Sauvignon
  • Merlot
  • Vranac
  • Burin

Bílá vína

  • Gegič - původní odrůda z Pagu
  • Chardonnay
  • Žutica
  • Trebbiano Toscano (Ugni Blanc) - převládající odrůda Pagu

Růžové víno

  • Rozeta
  • Trebbiano Toscano (Ugni Blanc)

Pálenka

  • Travarica s přírodním aroma fenyklu, anýzu a vřesu, 40% alkoholu

Degustace vína

Po předchozí domluvě s majitelem vinařství; max.kapacita 50 osob.

Doprovází majitel vinařství Denis Rako.
  • Tradice pěstování vína na ostrově Pag.
  • Ochutnávka několika druhů vín z vlastní produkce na Pagu.
  • Vycházka k malému vinohradu v nejbližším okolí stáčírny.
  • Originální bílé víno Gegić původem z ostrova Pag.
  • Možnost výběru a nákupu ze široké nabídky vín, místních produktů a sýrů.
Prohlédněte si fotografie (parkování, prodejna).
Vinařství na mapy.cz

Kontakt
Majitel a vinař Denis Rako
Studeno bb, 23250 Pag, HR
Tel.: +385 98 217 342
E-mail: info@vinaotokapaga.com

Tradice pěstování vína na ostrově Pag

    Ještě v první polovině 20.století patřilo víno k nejdůležitějším produktům na ostrově Pag. Známá byla červená vína z oblasti Novaljsko polje a bílý Torbijan od Kolanského polje.

    I když v posledních asi 20 letech dochází k obnově vinohradnictví, tak zdaleka tento obor nedosahuje takové slávy, která jej provázela v minulosti. Mnozí obyvatelé Pagu se začali více věnovat chovu ovcí, neboť výroba pažského sýru je mnohem výhodnější, než pěstování vinné révy.

Konec 20.století
    V roce 1979 bylo zjištěno největší zastoupení dvou odrůd vinné révy, Gegič (pro svou kvalitu) a Torbijan/Trbljan (pro své rozšíření). Z těchto odrůd a v malé míře některých dalších, sestává víno zvané „Pažská žutica“, které je pro svou barvu a tradiční zpracování v současnosti typické pro ostrov Pag.

Současná situace
    Ve spolupráci s Vysokou školou zemědělskou v Záhřebu je cílem pažských vinařů obnova autochtonních odrůd vinné révy na ostrově Pag. Především je to sorta Gegič, kterou se podařilo začít produkovat v takovém množství, aby mohla být mezinárodně uznána jako originální víno z ostrova Pag. Další odrůdy, jako Topol, Petovka, Cipar, Siblijanac (bílé vína), Galac, Gustopupica (červené vína), jsou teprve v procesu získávání potřebných certifikací. Některé z nich můžete vidět také na vinicích u města Pag.

Původní odrůdy ostrova

Celý ostrov - odrůdy TorbijanTopol a Gegič

Pažské polje  - odrůdy CiparPetovkaSilbijanacMuškatelMuškat mali bijeli...jinde se nevyskytující

Povljansko polje – Gegič  (více se pěstuje zelenina) 

Vlašičansko polje - Topol

    V období před 2000 lety byl ostrov Pag v mnohem větší míře využíván pro zemědělství. Římané jej nazývali Insula aurela (Zlatý ostrov). V současné době zde uvidíte především suché pastviny s kamennými zídkami a na východním pobřeží erozí vybroušené skalní stěny. Dřívější vinohrady, ovocné a olivové sady, orná půda a zahrady jsou dnes využívány pouze pro chov ovcí. Produkce jehněčího masa a mléka pro výrobu sýrů dnes dominuje ostrovu Pag.

    Pro zajímavost, v roce 1894 činila rozloha pažských vinohradů 1680 ha, z níž se vyprodukovalo přes 22 000 hektolitrů vína. Po roce 1991 se na Pagu nacházelo už jen 550 ha vinohradů a produkce vín klesla na přibližně 13 000 hektolitrů.


Vhodné podnebí
    Pro pěstování  vinné révy jsou důležité faktory jako teplota, světlo, srážky a vítr. Typické pro Pag jsou, díky reliéfu terénu, horká a suchá léta. Bezlesá krajina povrch ostrova doslova přehřívá. Chladné a deštivé zimy jsou většinou bez sněhu a mrazů.

Průměrná teplota
    Ročně se pohybuje kolem 16°C, ve vegetačním období vinné révy pak přes 20°C.

Sluneční svit
    Je rozhodující pro úspěšné pěstování vína. Na všech ostrovech Chorvatska se pohybuje v rozmezí 1500 až 2500 hodin za rok.

Srážky
    V souhrnu 800 mm/m2 za rok, které na Pagu spadnou, jsou svým množstvím dostačující pro růst a zrání vinné révy. Ta sice patří mezi rostliny odolné proti suchu, ale v určitém stupni vegetačního období se bez vody neobejde.

Vítr
    V přiměřené intenzitě má pozitivní vliv na fyziologii a růst vinné révy. Prudký, nárazový vítr na ostrově Pag, to je pověstná „Bura“. Ten škodí rostlinám převážně mechanickým způsobem, kdy může celé vinohrady zničit. 
    Obvykle na severovýchodní straně vinohradů se proto vysazují a porosty vysokého rákosu, který chrání před větrem. Současně přináší z moře na ostrov sůl,  což ve větší míře může mít negativní vliv na rostliny vinné révy. 
    Naproti tomu Maestral, vítr vanoucí od severozápadu, rostliny příliš vysušuje. A nakonec severní, studený a vlhký vzduch od Alp – Tramontana, může poškodit úrodu krupobitím.

Jak to funguje na vinohradu
    Veškeré práce na vinohradu probíhají ručně. Z toho důvodu jsou rostliny vzdáleny od sebe do 1,2 m a počet odnoží se pohybuje kolem 7000/ha. Na ochranu před větrem a solí se na okrajích polí nechává růst rákos a tamaryšek, nebo se staví kamenné zídky.

    V oblastech Středomoří, kde je teplé podnebí a málo srážek, se vinná réva pěstuje v systému keříků s  5 až 6 hlavními větvemi. Na Pagu je to například, poměrně málo zastoupena odrůda Topol. Tyto keříky mají schopnost bez újmy unést zralé hrozny, jsou odolnější proti větrům a svým tvarem zabraňují rychlému vysychání půdy u kořene rostliny.

   Okopávání vinohradu se provádí dvakrát do roka. Dříve ručně, dnes stále častěji malým kultivátorem. První úprava půdy do hloubky asi 15 cm se dělá nejdříve v průběhu června. Rostlinky se zároveň zastřihávají a přihnojují. Na druhé okopávání zpravidla ani nedojde vzhledem k tomu, že plevely se v období letních veder šíří velice málo a v rozvětvených vinicích by to mohlo novým výhonkům spíše uškodit.


Je produkce BIO ?
    Přihnojuje se 2x ročně a to zpravidla ovčím hnojem, nebo NPK. Podle počasí se provádí 5x – 7x postřik proti padlí (Pepelnica) sirným roztokem a proti plísním (Peronospora) nejčastěji roztokem skalice modré (síran měďnatý).

Šlechtění
    Odrůdy vinné révy pěstované na Pagu nejsou obchodním artiklem. Sami pěstitelé si je musí množit roubováním. Využívá se jedna ze dvou základních odnoží, kdy se na dvouletou rostlinu naroubuje v období konce května až června šlechtěná odnož.